Informácie o autorovi

Neruda, Jan

Dátum narodenia: 1834

Dátum úmrtia: 1891

Popis:

Byl umělecky i myslitelsky nejmohutnějším autorem celé májovské generace. Byl to on, kdo po několik desetiletí stál v popředí českého kulturního života, a to jako básník, prozaik i jako novinář.

Pražský rodák, jeho otec, vojenský vysloužilec byl kantýnským v Újezdských kasárních. Matka byla prostá žena. Později se rodina přestěhovala na Malou Stranu do Ostruhové (dnes Nerudovy) ulice, kde si Nerudův otec otevřel trafiku. Neruda měl možnost poznat charakteristické obyvatelstvo této části Prahy. Neruda chodil zpočátku do školy německé a teprve roku 1850 přestoupil na gymnázium. Zde se také seznámil s literárně činnými spolužáky. Po maturitě Neruda vystřídal několik krátkodobých zaměstnání. Potom začal studovat práva, později filozofii, ale ani jedno studium nedokončil. Zajímal se čím dál tím víc o literaturu a novinářství. Měl velké vzory ve světové  a české literatuře. Nežil jen literaturou, dobře zpíval, hrál na několik hudebních nástrojů, vášnivě se věnoval tanci. Měl zvláštní poměr k venkovu.

Psal do mnohých novin a časopisů, ale nejvýznamnější je jeho činnost v Národních listech, kde zůstal až do konce svého života.

Souběžně s Nerudou novinářem žije i Neruda básník. Nerudovo básnické období vrcholí sbírkou Hřbitovní kvítí, tato sbírka nebyla přijata příznivě. Verše této sbírky vyjadřují především zklamání ze soudobého života, básník je osamocen mezi lidmi, bolestmi rozervaný. Nová sbírka Knihy veršů vycházejí až po 10 letech. Knihy veršů mají charakter výboru z dosavadní básnické tvorby. Poměrně rozsáhlou sbírku rozdělil na tři knihy: Kniha veršů výpravných, Kniha veršů lyrických a smíšených, Kniha veršů časových a příležitostných. Po dalších deseti letech se Neruda přihlásil novou sbírkou. Byly to Písně kosmické (1878) jimiž začíná nové období Nerudovy básnické činnosti. Vytyčuje zde kladné perspektivy života člověk i celého lidstva. důvodem k tomuto novému vidění světa bylo zamyšlení nad výsledkem moderní vědy. Roku 1883 vyšly obě sbírky Balady a romance a Prosté motivy. Obě sbírky se navzájem doplňují. Epické balady a romance přinášejí novozákonné příběhy, pověsti nebo i historické anekdoty v takové podobě, v jaké se předávají v lidovém podání. Starý známý útvar balad a romancí si Neruda přetvořil a setřel hranici mezi oběma. Sbírka Prosté motivy je Nerudovým intimním básnickým deníkem. Tato sbírka je dělena podle ročních období do čtyř částí a jednotlivé oddíly jsou myšlenkově a citově laděny podle postupujících částí roku. Po smrtně v roce 1896 vyšla ještě další sbírka Zpěvy páteční, kterou k vydání připravil J. Vrchlický. Symbol Velkého pátku jako křesťanského symbolu utrpení přenáší Neruda na celý český národ, na jeho zápas, na pokrok a za nový obrozený život. Sbírkou proniká pevná víra, že po tomto Velkém pátku přijde vzkříšení a předpovídá národu lepší budoucnost.

Hlavním polem jeho literárního projevu je povídka a fejeton. Povídky začal psát už na sklonku 50. let, první výsledky shrnul do knihy Arabesky (1864) zde zachytil zajímavé postavy z lidového prostředí tehdejší Prahy. Povídka Trhani, kde zobrazil zvyky, životní styl i osudy dělníků pracujících na stavbě železnic. V polovině 70. let se Neruda pokusil vytvořit celý prozaický cyklus o životě lidí z Malé Strany. Otiskoval v časopisech jednotlivé povídky, které pak vydal pod názvem Povídky malostranské (1878). Tento soubor povídek zobrazuje život na Malé Straně v době Nerudova mládí. 

Přibližně ve stejné době vydal Neruda i pět svazků svých sebraných fejetonů. Fejetony psal po celou dobu své tvůrčí umělecké a žurnalistické činnosti (Kam s ním, Fejeton o 1. Máji 1980 aj.). Napsal jich téměř 2000.