Informácie o autorovi

Fajtl, František

Dátum narodenia: 1912

Dátum úmrtia: 2006

Popis:

František Fajtl patří mezi nejznámější československé válečné letce. Své zážitky a vzpomínky ztvárnil v několika knihách, kde svým způsobem mapuje zahraniční odboj československých vojáků na frontách 2. světové války. Ve svých knihách se nezabýval pouze vlastními vzpomínkami ale literárně zpracoval i vzpomínky svých přátel ( Karel Mrázek - Velel jsem stíhačům, Miroslav Vild - Osud byl mým přítelem, Richard Zdráhala - Válčil jsem v poušti, František Peřina - Generál nebe ) a slavných osobností ( Douglas Bader - Hrdina století ). Jeho díla mají nenapodobitelnou svěžest a atmosféru vypravěčského talentu, že k těmto knihám se budete stále vracet. Jeho nazapomenutelná kniha Sestřelen je toho příkladem.

Ze života Františka Fajtla:
Okupace Československa v roce 1939 zastihla poručíka letectva Fajtla na letišti v Přerově. Poté, co Němci obsadili zemi, utekl do Polska, odkud se s transportem dalších českých letců dostal do Francie. 

Na jaře 1940 nastoupil k bojovému útvaru. Patřil mezi stovku českých pilotů, kteří tvořili téměř třetinu francouzského stíhacího letectva, přičemž zničili 158 nepřátelských letounů za cenu 19 pilotů padlých a nezvěstných a stejného počtu raněných.

Kapitulace Francie pro Fajtla znamenala další útěk - tentokrát přes Afriku a Gibraltar do Velké Británie. Na ostrovech se Fajtl přeškolil na britské stíhačky - hurricany. V bitvě o Londýn bojoval u 1. a 17. perutě Royal Air Force (RAF).

V říjnu 1940 si připsal na své konto první sestřelený německý bombardér. V dubnu 1942 byl Fajtl jmenován velitelem 122. britské perutě "City of Bombay". Stal se tak prvním Čechem a podle některých zdrojů i prvním cizincem, který v Anglii velel peruti složené převážně z Britů. Krátce poté, 5. května 1942, byl ve vzdušném souboji nad severní Francií sestřelen.

Fajtl se štěstím vyvázl nezraněn a usadil svůj rozstřílený letoun do oranice nedaleko francouzské služebny gestapa. Zde začala jeho strastiplná anabáze
okupovanou Francií do Španělska. Případné zajetí by pro československého pilota znamenalo téměř jistou smrt - Němci totiž žádné Československo, které by s nimi bylo ve válečném stavu, neuznávali, a tudíž i s jeho občanem by nenakládali jako s válečným zajatcem, nýbrž jako s vlastizrádcem.

Útěk přes Francii, který se mu zdařil i díky pomoci prostých venkovanů, Fajtl po válce popsal v knize Sestřelen. I když se mu podařilo projít, neměl ani po překročení Pyrenejí vyhráno. Španělé jej totiž zavřeli, prošel třemi věznicemi a koncentračním táborem. 

Po válce získal hodnost podplukovníka a až do února 1948 byl pověřován vysokými funkcemi. Nová vláda "ocenila" jeho úlohu v odboji tím, že jej nejprve sesadila a dala sledovat StB a v roce 1950 uvěznila na Mírově. I zde měl František Fajtl trochu štěstí; zatímco mnozí z jeho spolubojovníků strávili v kriminále i více než deset let a někteří jej už nikdy neopustili, Fajtl byl po 17 měsících propuštěn.

Následovala částečná rehabilitace v šedesátých letech, aby další okupace, tentokrát sovětská v roce 1968, z Fajtla opět učinila nežádoucí osobu. Úplné rehabilitace se dočkal až po roce 1989; v roce 1990 byl povýšen do generálské hodnosti.

Fajtl je také legendou české válečné literatury. Mimo jiné knihy Sestřelen,  První doma, Vzpomínky na padlé kamarády, Létal jsem s Třistatřináctkou, Generál nebe, Dva údery pod pás.